-
Sněmovna projedná vládní návrh zákona o pedagogických pracovnících v prvním čtení.
-
Stanovuje jasné podmínky pro učitele „nepedagogy“.
-
Návrh definuje roli provádějícího učitele.
-
Zákon garantuje učitelům důstojné platy i profesní růst. Výše odměn bude v kompetenci ředitelů. Garantuje plat učitelů ve výši 130 procent průměrné mzdy.
„V případě zákona o pedagogických pracovnících jsme připravili doplnění ustanovení, které učitelům a ředitelům škol chybělo,“ říká místopředseda sněmovního Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Pavel Klíma.
Na tiskové konferenci to potvrdili poslanci koalice SPOLU, kteří mají za sebou dlouholetou praxi pedagogů a ředitelů škol a na novele pracovali, Pavel Klíma, Matěj Ondřej Havel (oba TOP 09), Renata Zajíčková (ODS) a Marek Výborný (KDU-ČSL).
Za jasných podmínek umožňuje učit i „nepedagogům“
Zákon za jasně stanovených podmínek umožňuje ředitelům škol přijmout také nepedagoga, který má povinnost doplnit si pedagogické vzdělání. Nicméně přáním poslanců koalice SPOLU je tento paragraf využívat co nejméně. Cílem musí být dostatek učitelů matematiky, fyziky či třeba informatiky už z pedagogických fakult. “Vítáme tuto možnost právě proto, že máme zkušenosti s ředitelováním, a víme, jak složité je získat kvalifikované učitele. Chybí tisíce učitelů a v některých lokalitách jsou pedagogické sbory až z 80 hrubé měsíční mzdy dá jasnou a čitelnou perspektivu talentovaným lidem, kteří uvažují o učitelském povoláním, aby se pro ně stalo povoláním první volby. Na datech i z českého prostředí je doloženo, že prostředky vydané na zlepšení kvality práce učitelů jsou vysoce návratnou investicí, která povede k výraznému hospodářskému růstu země,” dodává poslanec TOP 09 Matěj Ondřej Havel.
Definuje roli provázejícího učitele
Role provázejícího učitele zatím nebyla ukotvena v české legislativě. Jeho postavení, činnosti a podpory provázejícího učitele bylo ponecháno na každé fakultě a škole. Situace ve školách je taková, že studenta se ujme některý ze zkušených pedagogů. Většinou ho vede dobře, ale přiznejme si, že učitele se dostatečně nevzdělávají v tom, jak efektivně vést budoucí kolegy, nebo jak jim efektivně dávat zpětnou vazbu.
„České školy potřebují kvalitní učitele a je třeba si udržet nadšené mladé učitele, kteří do škol přinesou nové metody a posunou naše školství do 21. století. Právě proto v zákoně zavádíme dvě nové profese. První je Uvádějící učitel, který provází nového učitele po jeho nástupu do školy. Je pro něj důležitou zpětnou vazbou a oporou v prvních dvou letech jeho praxe. Druhou profesí je takzvaný Provázející učitel, který metodicky vede studenta vysoké školy při praxi v rámci jeho přípravy na povolání učitele,“ představil novelu předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marek Výborný.
„Jedním z pozitivních přínosů novely zákona o pedagogických pracovnících je přesné definování takzvaných pomáhajících pozic v našich školách – týká se to školních psychologů a speciálních pedagogů. Význam těchto pozic je v dnešní době v souvislosti s postcovidovou dobou a situací na Ukrajině obzvlášť důležitý, jelikož společenské dění může žáky ve školách velmi negativně ovlivnit. To si uvědomuji nejen z pozice místopředsedy školského výboru, ale i z pozice učitele a bývalého ředitele školy,” dodal Výborný.
Klade si za cíl vzdělávat třídní učitele
Dávno už neplatí, že třídní učitel je organizátor školního výletu nebo výběrčí peněz na divadelní představení. Třídní učitel je ten, který dětem pomáhá vytvořit bezpečné a podnětné prostředí ve třídě a pomáhá k budování zdravých a funkčních vztahů mezi žáky. To platí v době postcovidové dvojnásobně. Zákon definuje povinnost třídních učitelů tyto dovednosti ovládat a také aplikovat.
„V Dánsku jsem se zeptal jednoho z maturantů, na jakou univerzitu míří, odpověděl: rád bych na pedagogickou fakultu, ale tam se asi nedostanu, tak půjdu na práva. Toto dilema vypovídá vše o prestiži učitelského povolání v Dánsku. Stejné dilema přeji nejen českým maturantům,“ dodává poslanec TOP 09 Pavel Klíma.